Sen...
Sen...
Anotace: Dnes jsem měla podivný sen, byl věru krátký, snad bouře jej přerušila, když mě probudila, ale i tak to stačilo... k tomu, bych poznala, že za tou zlobou, záští... snad, kdo ví... dříme ta skutečně normální obyčejná ženská. Proč sen by nemohl být realitou?
Dnes se mně zdál…
… podivný sen přišel,
ranní paprsek jej vzal,
jak jenom si přišel, tak…
… odešel.
Stály jsme proti sobě…
… a ústa nebyla němá,
rozuzlení v dnešní době,
tu pravdu, co hned člověk…
… nemá.
Časově, jen chvilička…
… sen tak rychle utíká,
na konci malá chybička,
budík vteřinu poslední…
… zatiká.
Řekly jsme slov spousty…
… bez emocí, s upřímností,
ačkoliv se stejnými pouty,
přesto se srdcem a sobě…
… náklonností.
*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*
Rozprávěly jsme si,
jako obyčejné,
sobě rovné ženy…
… ani jedna z nás,
nemá přece, co ztratit...
... jediné, co si pamatuji,
tak je...
... že mám zůstat a
neodjíždět s ním.
Prý tu budu potřebná,
každá pomoc se hodí...
... nevím, co si myslet, byl to přece...
.
.
.
jenom sen.
Copyright © 2012 NikitaNikaT.
Publikoval(a):
NikitaNikaT., 6.8.2012