Anotace: I neživé věci mají duši...

Šel jsem ulicí
ulicí na náměstí
náměstí bez názvu
a spatřil jsem krásu.

Ó socho rozmilá
jak strnule stojíš
časem jsi drolena
neustále trpíš.

Neuběhne ani chvíle
kdy bych na tě nemyslel
ve dne - v noci k tobě hledím
na život jsem zapomněl.

Nemůžeš se pohnout
ani za roh nahlédnout
tajům světa unikáš
chci tvojí kráse podlehnout.

Publikoval(a): Averzus, 8.8.2012