Anotace: Znáte také tenhle pocit?

Jedu domů tím nočním courákem,
co každý z vás zná,
dvanáct večer, ticho a...
a ta nepopsatelná chvějící se,
pulsující chvíle míjení.

Pro ten šerý, opuštěný peron,
pro tu oranžovou lampu,
pro ten nespočet chybějících person,
pro tu uklizenou hlavu,

pro to stálo nastoupit,
pro to stálo koupit si lístek,
jen nesmět vystoupit,
neusnout v náručí spících vísek,

kouzlo nezdá se být v pravdě,
jakoby jen plulo od nádraží k nádraží,
ve dvanáct večer v ucajdanym vlaku,
mířícím do krajiny za tunelem.

Publikoval(a): Bytost, 10.8.2012