Anotace: Dohromady nic zvláštního

Sám k tobě se upínám
sebe jak zrůdu pojímám
tak miluji tě,nenávidím
ctím i opovrhuji tebou
jak den nocí a noc za úplńku temnotou.

List pěti jazyků zubatých i v slzách na květech
v popel se obracíš,vracíš se v obětech
mé hodiny tikají, však přestaly bít
v sobě se zasnily, začaly hnít.

Komu to povědět,té duše tu není
kříž jsem si utloukl ze strachu kamení.
hodil ho do studny pro něj se potopil
v lásce platinové
po rocích se utopil.

Publikoval(a): Kovotus, 12.8.2012