Lep...
Lep...
Slepené sny
lepidlem na boty
podrážky myšlenek
upadnou na chodník
sám procházíš parčík
na boso šlapající travou
ženeš se za duševní potravou
prost všech předsevzetí
zbaven ošacení
nahota ulevuje duši
do dveří mysli svědomí buší
vrátit se zpátky branou
s obavou nehranou
nenašel jsi klíč
sny dávno jsou pryč
lepidlo zaschlo...
... tak je vyhodíš...
Publikoval(a):
Martina Primová, 17.8.2012