Velký obrat
Velký obrat
Proč otáčíme se ke stromům zády,
proč necháme vysychat něhy vodopády,
indiánští šamani ještě vědí, kam míří to světlo času,
atomy se vlní a my si něco o nich myslíme ,
že jsme nejvyšší vesmírné duše, to soudíme,
tak jako druhé lidi ve falešných pravdách,
a tak často se v tom a těch pocitech mýlíme.
Co je to být lodyhou, být okvětím,
být dechem borovice a jejím klínem,
co je to být vůní heřmánku nebo delfínem?
Zcela a vlastně nevíme,
jen si myslíme, jen říkáme,
být láskou dokážeme, ale nejsme,
být lehkostí křídel můžeme, ale nejsme,
v životě bloudíme, do opozice se stavíme,
ale jezera stále s krajinou ráda tančí,
vzduch se v padající rose tiše usmívá,
voda se v zemi stále ještě chvěje,
nepotřebuje znát, proč se toto děje,
ona jen je...je stavebním kamenem každého z nás.
Publikoval(a):
Martin Kredba, 28.8.2012