Anotace: ...

Stařec se nad knihou shýbá,
řádek za řádkem prochází.
Možná, že je hledát chyba,
z jakého rodu pochází.

Kniha skýtá mnoho znaků,
rozmamozých na tvary.
Spousta lvů, tygrů a draků,
skvících se nad obzory.

Pán přemýšlí dál a dál,
jaký je jeho původ.
Vše ostatní mu život vzal,
k radosti nedal žádný důvod.

V očích temno, ve tváři vrásky,
Chmurné staří žije dál.
Nutili ho vzít se lásky,
A on ten poslední boj vzdal.

K čemu je vlastně ten původ,
Snad důležitější jest přítomnost.
Mýt k milování důvod,
A hledět vstříc budoucnost.

Někdo nadřazen chtěl být,
modrou krví se chlubil.
Takového by měli stít.
aby nás dál netupil.

Nad svobodou leží rovnost,
nikdo není výjimečný.
Není to nicotná dorobnost,
a rod je skoro zbytečný.

Na barvu kůže nehleďme,
ani kdo byli předci.
Podle toho nesuďme,
není to důležité přeci.

Svoboda bratrství a rovnost,
neměla by byýt jen možnost.

Publikoval(a): Jelínek Rockefeller, 30.8.2012