sonjo, děkuji, promlouváš ke mě přímo, bez oklik, děkuji
odpovím slovem tvým a ty víš, že vím...
bojím se jistoty poražených stromů
se zlomeným vazem neuzvednu paže
hejno odpovědí odlétá za horizont
vlastních kořenů
ale věř
že přesto stojím zpříma
jen
nebeské plátno ještě neuzvednu

2.9.2012 20:00 | čaro

Milčáku a víš že ....jo a ne? Větve, možná sourozenci...možná ale ..
a víš co? Dívej...

to koukáš viď? .....:D

31.8.2012 21:25 | Sonja la Rosa

líc a rub
vlastních kořenů
větve, které je
neobejmou

Malá změna, ale mě to takhle zní na troj tip, milčáku :-D

31.8.2012 21:23 | Marcone

ty vado, to mě nenapadlo :)))) To vypadá skoro účelově ..Díky věrný Párku :))) za koment (zatím) :D

31.8.2012 20:31 | Sonja la Rosa

okamžitá myšlenka po přečtení..."už nikdy to nebude takové jako to bývalo-myšleno obecně,at si každý najde co postrádá" sono super, fakt brutál....miluju sílu a hloubku myšlenky...ještě že sem ten TOP 10 nedělal odpoledne...už je zase všechno jinak...jééé!

31.8.2012 20:30 | Martin Havlíček

Martino, mockrát děkuju..docela jsem si s tím hrála dlouho, až už mě to štvalo :)

31.8.2012 20:15 | Sonja la Rosa

Moc krásné... má sílu...

31.8.2012 20:12 | Martina Primová