Tuneláři.
Tuneláři.
Anotace: Trochu starší, avšak stále aktuální "veršovánka".
Právě samet, ten to byl,
co podnikání umožnil,
změnila se také vláda,
v podnikání byla ráda.
Vlastníkům vše navrátila,
tím bezpráví zamezila,
vše ostatní bylo státní
a je vhodné k podnikání.
Změnila to vše v akcie,
ať si občan též užije,
prodala to za pakatel,
ať je každý podnikatel.
Musela však dobře znát,
že takto nelze podnikat,
jenom někdo může řídit,
též se musí pracovat.
By z akcií i občan měl,
tak je rychle prodat chtěl,
koupili je překupníci,
dali za ně málo mincí.
Půjčili si na to v bance,
ke splácení není šance.
Co jen trochu cenné bylo,
to se rychle zpeněžilo.
Všechno prodal, nezaplatil,
doklady i paměť ztratil,
právníci to ošetřili
a bankroty vyhlásili.
Na úvěr si koupil zámek,
v zástavu dal aršík známek,
znalec mu to podepsal,
aby si jej bankéř vzal.
Známe také filištróny,
v diamantech mají milióny,
když to banky prodat chtěly,
poznaly, že naletěly.
Státní banky úvěr daly,
o dluhy se nestaraly,
záruky jim oni dali,
tak proč by se o ně bály.
Vláda banky odstátnila,
z daní dluhy zaplatila
a v tom je to úskalí,
zadarmo vše dostali.
Naše soudy, marná sláva,
zákonů se nedostává,
zlý úmysl prý to nebyl,
tak ho za to neodsoudil.
Nemá z čeho by dluh splatil,
v podnikání též prý tratil,
soudce – ten ho neodsoudí,
na něm už nic nevyloudí.
Když to prasklo a byl čilý,
rychle zmizel na Seychely,
peníze má v tamní bance,
na vrácení není šance.
Soudný člověk jenom zírá,
v podnikání kde je míra,
by mohl dětem chleba dát,
těžce musí pracovat.
Podnikatel, to je dravec,
nebo jenom podnikavec,
ve svých vilách jenom září,
to jsou naši tuneláři.
Publikoval(a):
děda včela, 4.9.2012