Anotace: ...

Napsala jsem ti snad stovku dopisů
žádný z nich však nebudeš číst
tisíce slov, zkroucených na linkách
však žádné ti neřekne nic

Vzal jsi mi půdu zpod nohou
a jediným gestem jsi změnil svět
oblohu nechal jsi stemnělou
a cesta již nevede zpět.

Na cestách, bez lidí, kolem jen temnota
náhle tu chybí tvůj dotek, tvá dlaň
nezbylo nic, jen známá samota
a jediné přání, jediná zbraň

Tak vrací se na cesty poutnice bez směru
a chybí jí i slzy pro ztracenou tvář
Půjdu zas samotná, do dálky k severu
a zemi staletou pošlapu zas

Sbohem je slůvko co pálí mě na rtech
to jediné, pro něž jsi nenašel odvahu
sbohem, pálí to, podivná zátěž
ve hře v níž nakonec prohraju.

Publikoval(a): Acheiron, 26.9.2012