Vzpoura dřevěných..
Vzpoura dřevěných..
*
:S večerem
:teskné krajiny
:hledaly dívku blízko tmy
:melodii
:abych svěřil tajemství
:múzou byl jsem přistižen
:zas na ni myslívám
:v prokletí rtů proutí za nocí toužívám
:a někdy z obrazu a črtů deštěm
:rozsekán vcházím!
:Je ke mně zády
:vidím nekonečnost jemné
:kam smí jen vodní stříbřitelky
:neotočí se
:neotočí
:cítí se tuze naze
:nahý ze slov z nichž loučím
:nechávám!
:oheň touhy trýznivé
:až je básnivě pro ruce blíživé
:slyšíš polibek srdce?
*
Pro zpověď barev temných
ozvy mlčí
Rose odcházíš a múza ve strachu
zve tě zpět:
* proč nikdy nedáš dívce krásný svět?
* proč melodie ve tmě křehce bledá
* naději a slunce sama nedohledá?
co múze povědět...
Odpouštět neumíš..
Ona lhala
Dělala se přikrášlenou
až jsi uvěřil - je andělem.. Andělem!
a tvá láska? Lehce si ji vzala
až se dívkou stala
i večerem
vidíš..
ve běloučké róbě
tmavovláska
kadeře černé
rozpouští volně na záda
čte dlaně svého osudu
den co den u svícnů
odkládá jehlici k tobě
ptá se zrcadla..
* je tady aspoň vlnka šťastných svitů?
Není
a měsíční nebudu
* Ať živá růže u klavíru voní marně pro ni?
I já trny... marně čekám
Spím tu..
* aby uvadla?
Ty múzo zlobivá!
Jednou vstoupím do červánků
Pomalu půjdu do hlubiny
* pro ortel svůj sobecký
pro krabičku kamarádek vedle klovatiny
v kouři
pro zpoveď barev temných
šípem ve slunci
pro křídlivou nelíčenou bytost
ideál
ty bys múzo nechtěla být andělem
andělem pomáhajícím
čistým srdcem?
...
* to má generace již nezná ideály
* honí se pro papírky
* a za papírky představující jejich bohatství
* nakupují věci
* hromadí a lepí je do světa...
nejsou to draci?
* nejsme v pohádce?
ani po hádce...stejných věcí?
* ano.. i ty nemáš strach?
* nepláčeš?
* jsi dřevěný..když ti bylo pár letokruhů
* se zlomenou tuhou jsi chodil..
* na světlou tužku..zapomněls
* hledáš u mne jen mikrometry hodnot rovnající se Mít?
* tu je krabička
* vezmi si
já?
vždyť vlastně nemám s múzou nic
jistě..
ty budeš namítat že mám svůj mráz a chvění
mízu zakletou v třísky na dlažbách
dva rytíře z balzy
bez brnění..
kde hrad můj dřevěnko prochladlá?
..
klícka - krabička .. je to život můj?
klečím u zatmění
špejlím ve společnosti
součástí poličkového systému
systému co žene nás dál a dál od ráje
od prostých hodnot
řekni ji múzo
k čemu uctívají peníze
i guma dávno tuší
proč dali krize před mříže
* protože ti co ovládají dřevitost tvrdí
* že peníze dělají peníze a kvůli tomu šálí
* penězi poměřují cokoliv
* tito kolíci strádají na duchu
* neboť vlastnictví čehokoliv je stavem otroctví
...
i můj anděl počítá hvězdy a lesy
mohli bychom růst na ostrově
je-li tam živá voda
takový ostrov je tuze daleko ve věčnosti
snad jen vzdálené světy ví
a na nich nás přijme láska za své děti
v jiné dimenzi
* bude tam znít zmizelá melodie?
pastelko, pastelko..počkej...
Publikoval(a):
J's .., 5.10.2012