Anotace: Vyznání milostných citů, obdivu a touhy, když bez ní každý okamžik je smutný a dlouhý.

Pohleď noční krajinou, jak nás hvězdy tiše sledujou, určitě mi Tvou přítomnost závidí, slečnu tak půvabnou a zářivou, že jen těžko mezi sebou takovou uvidí, a ty oslníš je krásou svou nebeskou, tak se usměj ať měsíc vystoupá oblohou, on si nenechá ujít smějící se Venuši pozemskou, bohyní Afrodité z růže kvítků stvořenou a rád posvítí na naši cestu ztemnělou, paprsky osvítí i vlásky Tvé hedvábné, bez nadsázky jsou tak úchvatné, že i slunko vyjde v době předčasné, aby uvidělo a v paměti zachytilo význam slova 'překrásné', také komety kolem nás létají, v naději že tě v letu snáz potkají, a přitom uvnitř v hlouby svých přání doufají, že si právě jejího spadnutí všimneš a budeš si přát to tajné přání, které pak kometa do nebes ke splnění vnáší, tak pohleď jak celá noční obloha, u nohou Tvých se do snů plných úžasu noří, všichni chtějí pohledět na osmý div světa a poznat jaká je v něm nádhera, ten div jsi ty a tou nádherou mi srdce vášnivě hoří.

Publikoval(a): InvictumTaurus, 7.10.2012