221. Poezie
221. Poezie
Anotace: Vzdávám hold veršování
Jest to právě poezie,
co bolest mou a rány skryje.
Ve verších city schovávám,
koho nenávidím,
koho rád mám.
Básníkům se vždy klaním,
též i můj verš je vyznámím.
Vyznáním pocitů srdce a mysli,
které kdys potkalo,
i pradávné mistry.
Pradávné mistry poezie,
vybraných slov melodie.
Ti, kteří inkoust do papírů vpíjí,
vzletným slovů vdechnou,
pocity i síly.
Někdy mnoho síly, různé pocity,
některé prožíváš právě Ty.
Ve verších maluji obrazy svých myšlenek,
někdy temných,
jindy voňavých kyticí pomněnek.
Jest to právě poezie,
která ve mně stále žije
Publikoval(a):
Robin Marnoli, 18.10.2012