Utkvělá vzpomínka
Utkvělá vzpomínka
Anotace: Znáte to, nuda o hodině. Náhlá inspirace. Měla to být zamilovaná báseň, ale inspirace tomu chtěla jinak. Často píšu o svém životě, takže tady je další.
Když byla horká letní noc, já srdce zlomené jsem měl.
Zoufal jsem dlouze, moc a moc,
ten spálený most, já zachránit chtěl.
Čelit své touze, být jak nezvaný host...
No není to nespravedlnost?
Vyprahlý po lásce jak kostelní myš, víru jsem ztratil, samotu našel...
Anděl Smrti, skutečně přišel a plány mé mi zhatil.
Promluvil, řekl "slyš"
"Zažij si peklo, pak ráj pochopíš...."
Byl na mě utkán děsivý plán, měl sem být přestán milován.... Existuje-li Bůh, byl jsem snad já vybrán a smilován?!?
Jaké to je smilování, když láska a ani štěstí,
natož plný pohár přání, není vůbec k mání??
Zjistil jsem kdo jsem a proč,
z řady jsem tak vystoupil.
Kolotoči říkají:
"Jen se toč! Toč a toč!".
Sám sebe jsem propustil, své okovy opustil...
Jan Kozák.
Publikoval(a):
Gunazz, 18.10.2012