212. Mistr malíř
212. Mistr malíř
Anotace: Tak jsem zase nemohl pořádně spát z bolesti zad a najednou mě napadla první sloka, no tak sem sednul za stůl a dopsal to, no.
Míchám barvy na paletě,
každá malou louží,
a můj štětec žádostivě,
po každé z nich touží.
Barvy světlé nebo tmavé,
teplo nebo zima,
každá z nich má svoje stíny,
každá z nich je jiná.
Plátno bílé už se hemží,
dálnicemi tanců štětce,
pod prstama mistra pana,
plyne to tak lehce.
Když je dílo dokonalé,
barvy splynou v krajinu,
a mne - mistra - srdce hřeje,
jak krásnou mám rodinu.
Plnou barevných odstínů
Publikoval(a):
Robin Marnoli, 21.10.2012