Snění v bdění
Snění v bdění
Anotace: Realita, která je hned příjemnější mezi lidmi, o kterých víte, že vás mají rádi, a proto si jich vážíte, a proto je ctíte a děkujete jim za... vlastně za všechno, ale hlavně za ně. :-)
Snění v bdění
Zasedla jsem do lavice školní
a čekám na chvíli, kdy zvoní.
Tak trochu bloumám ve svém světě,
kráčím asi tři stopy nad zemí a sním,
že pak půjdu ven a dlouze se proletím.
Po oknech pomalinku stéká voda,
která sladká není. Prší – déšť dští.
Co když potom promáčí se moje křídla?
Milá tvář jakoby náhle odvrací mou
mysl od věci slzavé – mokrého okna.
I ona byla kdysi jako já, však teď vidí
a kouká, jak hlavu s nevděkem od ní otáčím,
neb pozoruji, co děje se - se světem okolním.
Vím, že ví, že chtěla bych vědět,
však i ona ví, že vím, že byla stejná,
poněvadž každý někdy v oblacích létá.
Jak krásné je tušit, oč vlastně běží,
jak krásné je, když dochází k spříznění
duší a ona cítí, proč srdce hlasitě mi buší.
Publikoval(a):
Kateřina Svobodová, 25.10.2012