Anotace: ...

Pozoruješ zpoza novin,
jak píšu kondolenci
truchlícím po babím létu,
a jak oděna jen do pramenů,
co vypadávají mi z drdolu,
piju kopřivový čaj.

Za okny je tak hustá mlha,
že už se mezi lidi
klapající podpatky v ruchu města,
nevtěsná žádný cit a sympatie.

Sychravý smutek jsi zahlédl
přes chřadnoucí listopadky na parapetu
a konstatoval, že lidi nemají rádi
alergie na jaře, dusno v létě
ani rozbředlý sníh v zimě;
proč by měli milovat podzim?

A najednou se v místnosti ochladilo;
já jsem odložila pero,
ty jsi odložil noviny
a teplo něhy jsme vyhodili oknem...

Publikoval(a): Lugilla, 26.10.2012