Anotace: ...vždy mi budeš scházet, sluníčko...smím už nebýt sama?

Chtěla jsem všechnu bolest na zápraží zamést
a šípem radosti probodnout ten stesk.
Nejsem však žádný Nebojsa, co pro něj dav zajásá
a nevěřím na potlesk.
Spíš jak Růženka spanilá, co se o trn zranila
a spí si na růžích,
sním o lásce a štěstí. Princ si cestu klestí
a hledá ve věžích.
Než k vlasům jí přivoní a k polibku se nakloní...
zazvonil zvonec.

Zaleskla se horká slza, že ta realita drzá
pohádce uťala konec.

...

Publikoval(a): Kleopatra7xyz, 30.10.2012