Anotace: ...

Do oprýskaných budov,
kolem kterých denně chodím,
šeptám své marné prosby

a lidé zmáčení, nevrlí,
lidé zpití a zamlklí,
smutek mi nikdy neuvěří.

Ty budovy nikam nespěchají,
snad proto jim věřím, víc než lidem,
schýleným pod břemenem sebeklamů.

Třpytné město je přeludem pro turisty,
kteří necloumají dveřmi bytů,
aby táhlé tóny hádek neupadly v zapomnění

a s každým dalším záchvěvem více tíží
kolorit ledabylých slov,
do kterých jsem vložila vše kromě srdce.

Publikoval(a): Lugilla, 6.11.2012