Pohádková
Pohádková
Anotace: Vzpomínky babiččiny - babičce. :-)
Pohádková
Vzpomínám na doby ve mlýně,
jak často sedávala jsem na klíně
vždy u své babičky milé a hodné
a přitom jedla buchty ještě horké.
Život krásný byl jako v pohádce,
mlynář vyprávěl o vílách a rusalce.
Děti rády lehávaly za pecí, z komína
čoudilo se, slyšíte rachot v mlýnici?
O Velikonocích chlapci splétali
pomlázky z vrbových proutků
a potom za děvčaty běhávali.
U rybníka od večera do noci
vysedával stále kdosi,
kdo vodníku se podobal
a mokré měl své šosy.
Během doby krásné - vánoční
bývaly večery zase o něco delší.
Zima prostupovala skrz
zmrzlá lidská těla,
která ukryta byla v kožichu.
Dětem ale nevadila,
neb z kopců rychle prosvištěla
dlouhá kolona,
jež ze sáněk stvořena byla.
Ženy v neděli daly se do parády,
zašly k muzice a do noci tancovaly.
Dneska? Jako by to bylo všecko včera!
Ležím v huňaté peřině, držím ruku
babičky, smějící se od ucha k uchu.
Škoda však, že panu mlynářovi vyhasla
fajfka, ženy už nechodí k muzice,
chlapci vyrostli a chodí do hostince,
nad pecí už není cítit teplo,
které hezky po pokoji se neslo,
když jedlo se, pilo a hlavně povídalo
o lesních vílách a taky o té rusalce.
Publikoval(a):
Kateřina Svobodová, 8.11.2012