Muška
Muška
Chodí muška po zrcadle,
náramně se chválí,
nejkrásnějším, že je tvorem,
v celé širé dáli.
Křidélka má jako víla,
kam se vážka hrabe,
tělíčko má baculaté,
k tomu nožky slabé.
Sosák, jemná labutěnka,
vyrovná se pírku,
oči ty ji vždy ukážou,
sebemenší škvírku.
Spokojená vydala se,
najít něco k jídlu,
popletla ji vůně květů,
usedla na mýdlu.
Sotva sosák omočila,
přišel konec záhy,
plácačka ji pohmoždila,
bude nosit dlahy.
Kulhá muška po zrcadle,
krásná už moc není,
snad ji tohle poučení,
její život změní.
Publikoval(a):
Psavec, 11.11.2012