Casy lesu
Casy lesu
Anotace: Když je člověk slepý a jeho oči se projasní. Pak se mi zdá že největším vyznáním je samotná pravda, a realita.
Plyne čas plynou dny
není lehké slyšet šelest
listí či vody
marní se mnoho
miluje se snad málo
je to svět
v roli netečného poutníka
jsi mou vílou v zemi
tou jež kráčím já
i ostatní
ocelové města mění se
v něžnou zeleň luk
a našich stromů
těch listnatých
kde tančíme
skřítci přírody
za mechem v hrách duhy
schovají se
opar mlhy či temnoty
vidět Tě
v dobách včerejších
zalil Tě
je sic dnešek
měnící se v teď
jak lili v roušce labutí
necháš snad rozevřít?
málo chybí strachu
mnoho zbývá potajmu
vybrat něhu
možna snad...
Je pro Tebe
Ty reálná
nejvyšší poctu
v rukou slunce
nad výběžkem
barví tmu svým leskem
královsky a čistě
v barvách lásky
skládam...
Publikoval(a):
msl, 11.11.2012