Anotace: ...

Ležíme takhle pod hvězdami
vedle sebe
a přitom sami
ztraceni v našich snech
o tom jak to všechno je
že já nejsem mořská panna
a ty nejsi Superman

obyčejnost je moje příjmení
když chodím po ránu vynést v teplákách smetí
myslela jsem
že se nic nemění
ale my přitom kolem sebe kroužíme
jak nenažraní supi

měsíc vyšel
oheň více zaplápolal
přitisknu se k tobě
snad konečně se stmelí naše světy
zas bude vše jako dřív

"Miluju tě."
zašeptals

a puzzle do sebe zapadly

Publikoval(a): Rezavá plechovka, 12.11.2012