Básničky, Poezie, Verše

v

292. List

292. List

Celé Jaro, Léto, půlku Podzimu,
statný táta držel tě za ruku,
víc, jak půlrok větru jsi se smál,
on pak,
pouto vaše rozvázal.

Ty pak snášel jsi se pomaloučku na zem,
strachy zežloutl jsi,
jako starý blázen,
a na cestu ses dále dal,
když vítr si s tebou pohrával.

Až zhnědlo ti tělo i tvůj šat,
je konec tvé cesty,
přišel chlad,
svůj osud nikdy nezměníš,
zas v zem se zpátky proměníš.
Publikoval(a): Robin Marnoli, 14.11.2012
Přečteno (82x)
Tipy (3) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: NikitaNikaT., bera, děda včela

Spodek

Stránka generována 19.12.2024 13:50
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti