Anotace: ...

Šla jsem ulicí
spíše se motala
distingovaně mluvila se štíhlými sloupy
byl večer
zřejmě páteční
a já přemýšlela co bude
zítra
za týden
za měsíc
...
když v tom jsem ho potkala
muže s papírovou hlavou
co vyprávěl o třeskutém životě v kraji dalekém
v místě
kde se člověk nebojí být člověkem
kde
kuře se jí rukama
a kosti se házejí psům
několik kvítků šalvěje
vyhodí tě k nebesům

poslouchala jsem toho pána v klobouku
snad celý den
(přišlo mi)
byla to však jen vteřina
kdy zmizel společně s dalšími hvězdami

Publikoval(a): Rezavá plechovka, 18.11.2012