Anotace: ...bláhovost, zklamaní, smutek a naprostá rezignace.(2000)

Hlazení rtů

Chceš, tak jak v čase vteřin,
co hodiny ukrývá dálky plynoucí
ve tvářích, co kroků puchří zteřin
mizí má hladina spánku tekoucí.

Já mám, to co v ozvěnách zachytí
prostor ničeho, co vkrádá se drzí
usídlen ve stínech pavouků na sítích,
jak vlétá myšlenka oknami zkrzí.

Přáním co chtít, plníš si snění
to co chtěla bys, je mít mě žívoucí
zlomí setinou Tvé vlny chvění
do zkrání bolesti a krve kanoucí.

Chceš, tak jak sluncím úsvitů
v životech k obzorům povstanou
mraky, co ztřádají páry průsvitů
v chodidlech otiskům stopy zůstanou.

Co prachem pohltí se ve špínách
bolestí tíží duše všech prochladlých
slabinám stáhnou se hrdla chvějící
do křeče těl padajíc vychladlých.

Smířím se v sobě s tím „sebou“
do zrnek kávy hříchy se smílají
lžičkou nabírám chutě Tvé Tebou
v oparu vůně „Ty“ , roky mě svírají.

Zalomí trn, růži svou do rány
pod sebou klepe mi ke dveřím
spánkům chvíle klid dodá my
pro Tebe tam, seš co nevěřím.

Vlní trávou se, co vítr přikáže
v pískách pustin z povrchů vyhladí
ta místa životům krásu zakáže
a smrtí mou, úsměv rty Tvé pohladí.

MartyH. 2000
www.myspace.com/m_artyh

Publikoval(a): MartyH., 19.11.2012