247. Club osamělých srdcí
247. Club osamělých srdcí
Anotace: vítejte v clubu....trošku starší věc
Pocit samoty vzdálených galaxií,
prošel tělem, srdce zvolna míjí,
v trávě, kde poletují vážky,
též slibují samotu bez urážky.
V clubu osamělých srdcí,
jsem jen host tiše spící.
V pavučině samoty zamotán,
házím sebou, vlákny jen mihotám,
a mistr pavouk nepřichází,
smrti čas ještě nenadchází.
V clubu osamělých srdcí,
liduprázdný pokrm ztrácím.
Údolím samoty plazím se z nicoty,
nemohu dosáhnout souznění, jednoty,
v nebesích orel vzletně číhá,
samota srdce, hluboká rýha.
Z clubu osamělých srdcí,
už jen dým,
odcházím.
...a nezaplatím.
Publikoval(a):
Robin Marnoli, 21.11.2012