Básničky, Poezie, Verše

v

Aura

Aura

Scorpio17 Básně » o Přátelství

Anotace: inspirace v jedné dobré kamarádce

Aura

Jako volný tvor běhá,
krása z něj sálá,

Jeho srst dohněda zbarvená je
a právě tento znak z ní vystupuje.

Po tenounkých liánách stoupám,
až na samotném vrcholu se ocitám.

Pod ním se překrásná krajina rozprostírá,
líbezný klid mě ovládá.

Na druhou stranu ve mě touhu vyvolává,
spát mi tenhle pocit nedá.

Najednou kolem mě vše voní a svítí
a velké, zelené listy se lehce vějí.

Malé nožičky cupitají,
její duše svět neřeší.

Zpět v realitě se nacházím
a poprvé ji vidím.

Její chůze je přímá
a tak ladná.

Vzduchem proutí její hlas
a pro mě se zastavuje čas.

Sílu z něho cítím,
ale někde v pozadí slabost vidím.

O jejich rtech raději nemluvím,
jelikož k nim nepatřím.

Čím déle sleduji tu nejpřitažlivější část na ní,
tím rychleji všechny mé smysly do jednoho víru upadají.

Mnoho bytostí co nade mnou stojí,
se strážní andělé nazývají.

Jako ona tak i oni po světě cestují,
nové a nové destinace objevují.

Někdy jen svojí přítomností divy dělají
a rány tím léčí.
Zlé síly nás občas ovládají,
vyloučený to pro tyto bytosti též není.

I ona svá tajemství skrývá
a něco v ní dřímá.

Je neústupná a nebojácná,
ale jako ledovec se někdy rozpadá.

Střih, změna, opět se v nové dimenzi objevuji
a nad vším filozofuji.

Sama to možná ani tak necítí,
ale v životě za vše jsem jí hrozně vděčný.

Bez ní by byl můj život o něco chudší,
její fyzický tak i psychický vliv mě energií do dalšího boje nabijí.
Publikoval(a): Scorpio17, 21.11.2012
Přečteno (467x)
Tipy (0) ... dát Tip/SuperTip

Spodek

Stránka generována 18.4.2024 17:33
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti