Anotace: Možná odpovědi možná zpověď záleží jaký zvolíme pohled

Prý samotářem jsem,
sám procházím se lesem,
prý se lidem straním,
už se tak bráním.

Žiji ve světě svým,
a vím kdo je soudcem mým,
můj svět je plný hudby a zpěvu,
díky tomu se ubráním hněvu.

Jsem v tomto světě šťastný,
tady můj duch není matný,
nikdo mi tenhle chrám života nezmaže,
nikdo mi ho řetězy nesváže.

Podle jiných lidí jsem hlupákem.
Né! Jsem zdravím žebrákem,
nechci být králem ve světě lidí,
touha lidí jen moc a peníze je to co vidí.

Nečekám od lidí pochopení,
v tom to není,
ale jiné soudit,
když každý den chodí světem bloudit.

Já lidem svůj svět nikdy nedám,
já Atlantidu v hlavě mám,
a že jsem sám,
že pro lásku místo nemám.

V srdci mám jednu komnatu,
ale cestu k ní vždy nějako popletu,
tam lásku lístky rudých růží přikryji,
a z toho pocitu tělo opiji.

Publikoval(a): Retor, 21.11.2012