Anotace: ...

Když vítr prohání na poli zajíce,
člověku bledému červenají líce.
Když ptáček usedá na budku svou,
krásné to časy, krásné jsou.
Když padá list na prokřehlou zem,
ten poslední, už poslední jen.
Když lidé u ohně se hřejí,
něco chtějí a něco si přejí.
Když podzim vzdává bitvu svou,
kterou prohrál se zimou.

Publikoval(a): Betyx, 24.11.2012