Anotace: Asi zas pěkná pohroma. Měla bych stát více na zemi nohama.

Asi poněkud podivní jsou
muži, již ke mně přijdou.
Budeš se mnou chodit?
Odvahou se můžeš chlubit,
ale kde je takt a logika?
Když už chybí romantika?
Nechci muže paušalizovat,
asi mám talent přitahovat,
chlapce podobného ražení,
stále nevím, co mají společný.

Jeden milý hodný spolehlivý,
však chybí mu porozumění,
krapet ochoty něco udělat,
nedej bože se něčeho vzdát.
Mě stále má velmi rád,
ten, co nepřestává se hledat.

Druhý zdá se být dokonalý,
tak jak to prý bývá jen chvíli.
věděl, rozuměl, mnoho chtěl.
Opravdu zrovna mě rád měl?
Tolik romantiky, napětí, erotiky.
proč pro mě stavěl ty vzdušné zámky?

Třetí pokládá hezkou otázku,
měla bych ji považovat za poctu.
Však nechci se motat v kruhu.
A sestupovat stále níž dolů.
Neberte to hanlivě ani trochu.
Já stále věřím v jejich dobrotu.

Jen už vážně začínám mít pocit,
že to musí stejně ne-li hůře skončit.
Jeden mě miluje navzdory všemu,
druhý, jak sochař, jež mě má za hlínu.
Z logiky věci, navzdory srdci, nechci.
Stejně mu dám šanci a zas něco krvácí.
Jak póvl, co jde nahoru po revoluci.

Publikoval(a): Tera.kuckuc, 1.12.2012