Anotace: ...

Dlouhé ticho uchvátilo moji nicotu -
to mé mizící já
zaplavené tesknotou

bývalo snílkem
věřícím doufajícím
ač odešlí všichni do dálek nevrací se..

* Ty někde jsi
* někde blízko

V procitnutí
jsi-li
skleněná zrcadlice
znám jen barvy zlomu

A přesto bychom nezůstali v novu
A přesto bychom ještě mohli
znovu
uvěřit jarně rozbřeskům

Vždyť uvnitř tvého já žije polibek duhových králů
připomínající melodii volnosti
když tvá láska šeptávala ve štěstí...

Uléhala sama na rosách růží
a toužila se bát

Ale dnes již čtou nás popelavé hvězdy
Marně pólují siločáry ráje
Blízko
v pasti na tmy..

Ladně lesklá je
a má
než roztaje
promění se v páry

červánkové
nad krajem…

tam dál budu sám
se slzami utajen…

Publikoval(a): J's .., 3.12.2012