Anotace: Nespadá to přímo do téhle kategorie. Čekej píseň zimního fanatika, který pro zimu nedokáže milovat živou bytost.

Podívej se z okna, zase další první sníh
a nový texty jsou napsaný krví jako vždy,
s tím už nic nenadělám.
Zlomená tužka nechce přestat psát
a melodie v hlavě nutí poslat to dál.

Řekni mi, jak je to možný, že zima mi dává
víc pocitů než znáš...
Jsem s ní na chvíli sám.
A mazlím se s jejími vlasy, když padá sníh,
nechce, abych to vzdal.

Možná si myslíš, že schválně jsem ti lhal,
že často nechávám plameny zhasnout jen tak.
Já nechtěl jsem lhát.
Chtěl jsem se přesvědčovat, že už mě máš
a mezitím mě líbal ledový sníh.

Který na rtech mi pak roztával a trhal
mi srdce jak Prométheova játra a já pak
přestal se smát.
Zbaběle utíkal a šlapal zimě na šaty
nechal plamen ve stopách zafoukaných.

Už se stmívá, vítr ví, že poslouchám.
Potichu zpívá a dráždí k představám.
K sobě láká, němým hlasem říká: "Pojď" a žene dál.
Promiň, já neodolám a prohrávám
nad zatracením...

Publikoval(a): Daark1, 8.12.2012