Anotace: Zoufalá báseň ze života

Hrajeme hru na va nebo neva,
prohrávám já-je tu Eva.
Zhmotněná z kouře podzimního listí,
přiběhla za mnou a vzduch čistí.
Nosík ma zvednutý,je krásná když tančí,
oči laní a culík kančí.
Culíček smotaný na temeni hlavy,
bavit se o životě ji ukrutně baví.
Ukrutně baví se,jak já ji jen znám,
už kolikrát neptám se na slov význam.
Už zase zapaluje svíci,plamen kreslí
siluetu jejich lící.
Tak se tomu nepoddej,radí mi. .
Věř že svět je zlej a čelit mu můžeš jen
útoky podlými.
Tak se tomu poddej a koukni se očima modrými
a zapomeň na rýmy.
Ale to já nemohu,já stále věřím,že uvidím oblohu
a uteču před vším. .

Publikoval(a): Pišta Hufnagl, 13.12.2012