Anotace: Lásku nelze popsat, je to cit, který přichází sám od sebe, když to nejméně čekáme. Dokáže člověka dostat do nebe, ale záhy na úplné dno.

Oči zalité slzami,
srdce prázdnotou,
život plyne dál,
jak nota za notou.

Radost a zármutek,
střídajíc se každým dnem,
jen křik a smutek
když zůstává pouhým snem.

Jedna velká hra,
nemajíc pravidla,
co jednou nám dá,
zas vezme zpravidla.

Největší výhrou
lidského života,
štěstí a chtíč,
úcta a ochota.

Největší bolestí,
pláč a smutek jest,
jen samé neštěstí,
svíráš ruce v pěst.

Hraje si s tvým srdcem,
uchopí a zahodí,
že chceš jen jedno,
to ona snadno odvodí.

Ona, láska.
Ten nejmocnější cit
přinutí tě snít,
nenávidět a chít.

S lahví vína
probouzet se každým dnem
mozek vypoví,
ne, tohle není v něm.

Však každý ví,
jinak nesmí to být.
protože bez ní,
jen těžko dá se žít.

Publikoval(a): Kacer_Ka, 16.12.2012