Anotace: Kvůli hrdosti…

Foto jak tvé vlasy vlají ve větru,
nahrávka jak smějeme se hloupostem,
ta malá díra na svetru,
naše místo pod mostem…

Tohle všechno jsme vytvořili,
je to náš příběh,
odkaz, že jsme vůbec žili,
kdo z nás vlastně odběh?

Stále nosíš moje oblečení,
i přes velikost, sluší ti.
Oba jsme byli přesvědčeni,
že zůstaneme v objetí.

Když slyším tvou píseň,
jsem z toho smutný,
taková zvláštní tíseň,
ale ztišit ji, není nutný.

Vzpomínám ne tebe rád,
pořád se potkáváme,
jsem tvůj kamarád,
ale navzájem se schováváme…

Mám na tebe vliv,
ty na mě ještě víc,
asi dokud budu živ,
vyjdu ti vstříc.

Vzpomínám na tvé zlozvyky,
jak sem se jim smál,
Nebo jak dělala si hrozné povyky,
když jsem nesnídal.

Neměli jsme smůlu,
ani špatný vztah,
Krásné do detailu,
tak co ten náhlý krach?

Zítra tě zase potkám,
opět zčervenáš,
neutíkej lichotkám,
moc pro mě znamenáš!

Kvůli hrdosti,
kvůli tomu nejsme spolu,
symbol lidské hlouposti,
symbol srdcebolu…

Publikoval(a): Krokyno, 19.12.2012