Anotace: Jednou v noci, při večerní depresi..

Utíkám a stále nevím kam,
jsem jen kluk, co chtěl letět ke hvězdám.
Svět kolem mě už nevnímám,
štěstí tu už dávno nehledám.

Procházím ulicemi, nevím kam ta cesta vede,
došlo mi už, že jsem se narodil ve špatný době.
Nevnímám světla, všude vidím jenom tmu,
ten kámen bolesti, mě pořád táhne ke dnu.
Chci být zas chlapec co si chce jen hrát,
chci na vše zapomenout, nemuset se už bát.
Ale to se nedá, cítím že jsem na pokraji sil,
ten pocit nenávisti, se hluboko do kůže vpil.
Bojím se zrcadel, pohledu do vlastních očí,
že tam uvidím kluka, co každou chvíli skočí.
Výčitky svědomí a neustálé deprese,
nejedna noční můra co se mnou nese se.
Tohle není život, tohle je jen zlý sen,
chci se už probudit a začít další den.

Utíkám a stále nevím kam,
jsem jen kluk, co chtěl letět ke hvězdám.
Svět kolem mě už nevnímám,
štěstí tu už dávno nehledám.

Publikoval(a): Unnamed, 20.12.2012