Anotace: Někdy si ten svět příliš malujem a postupně zjišťujeme že na nás realita i naše vlastní vůle hraje levou...

Lehká chůze
těžkej vzduch,
slunce hřeje
v těle duch.

Oheň času spaluje
věčnost všemu kraluje.

Každá buňka
v těle chystá
své konečné řešení,
promarnit svůj
čas na Zemi
to by bylo k zhřešení.

Od úsvitu do soumraku
žít na plno každý den,
budovat a fest se snažit
tvrdě vydřít si svůj sen.

Úsilím a pílí plodit
lepší dny a zítřky,
na takový ambice
seru pěkně z výšky.

Jsem jen apatickej lempl
sebe zatracení pln,
já si budu v klidu kysnit
ty si svý sny zatím plň.

v tomhle chladnym světě
plnym bolesti a zmaru,
promarněných šancí
o kterých nemáš páru.

Někdo prdel vozí si
v nablejskanym fáru,
já se radši zlinkuju
v zaplyvanym báru.

Do pěny pulitru
cedim slova zloby,
nezbejvá než zavřít hubu
pevně zatnout zuby.

Zbejvá mi jen akceptovat
co se nedá skousnout,
v rytmu rachotu se zapřít
do zadku se kousnout.

RAF!!!

Publikoval(a): ZENITZERO666, 27.12.2012