Anotace: Ze sbírky : BÁSNĚ PRO MOU BOHYNI ISIS Štěstí žádný lovec neuloví, jezdec nedohoní to není zde a také tamo není. Uč se překonat, uč se odříkání a netušeně přidje k tobě jak větru vlání- Theodor Fontaine

Člověk je šasto dospělý až dost-
Jen málokdy je zase jako dítě,
co ještě žije pro radost,¨
ze živozta se těší, z pavoučí sítě,
ze všeho, čeho se denně dotýkají
jeho malé ruce a oči nevinné
a jeho smysly ze všeho radost mají
a neví o ničem co jednou bude povinné.

My dospělí jsme odložili bezstarostnost mládí
a srdce dítěte, co ozývá se ještě na jazyku.
Známe jen námahu, čas který nám do vesmíru pádí,
hádky a nelibosti, plné křiků,
a nevíme, že dosud stále platí nám :
„ Nejste-li jako ony, nikoli nevejdete v Boží chrám..“

A tak nám štěstí pod prsty utíká.
Nechceme vědět, že říká se i to, co se neříká.
Jen děti neznají žádné zábrany,
očima srdce vidí i za brány
světa, kde ještě je jeden svět, jiný
bez hříchu bez tabu beze viny :

„Mé království z tohoto světa není.“
Ve světě dospělých upadlo v zapomnění,
a jenom tam se pravda a štěstí sklidí
do kterého stále jen dětské oči vidí.

Publikoval(a): jang-tse, 29.12.2012