Anotace: ......každý má svoji Marii...

Óóó Marie matko hořkosti,
Vyvřelá z hlubin temnoty,
Bez výčitek po cestě levnosti,
Dříve jsi nitkami kývala životy.

Ve strachu si přestala zářit tmou,
V úzkostech, že se setkáme jinde než v pekle,
Spolkla jsi svoji hrdost se vší mstou,
aniž by ji ochutnaly tvé rty oteklé.

Jsi moje nemravná vzpomínka,
Jenže čas se vrátil a já nejsem tak naivní,
Byla jsi v touhách utopená cizinka,
ale teď jsi vzdálená a k smrti mě děsíš.

Publikoval(a): Jarous95, 31.12.2012