Básničky, Poezie, Verše

v

Nevědomost

Nevědomost

Retor Básně » o Lásce

Anotace: Nechci v sobě myšlenky dusit. Musí ven, jinak mě zničí. Je to takový pocit. Nepomůže ani sval. Nést následky a nevědět za co.... Kritiku uvítám.

Hádky stále kvůli ničemu,
láska, která nezná důvod,
bolest, která se ptá kvůli čemu,
duše hledající návod.

Má mysl je bitevním polem,
bitva, která nezná konce,
slzy co mi rozmáčí košile lem,
komu zahrají pohřební zvonce.

Miluji a kvůli ní se změním,
věřím, že to dokážu,
kvůli ní duši plením,
kvůli ní gordický uzel rozvážu.

Říct bych jí chtěl,
že jí nebudu měnit,
už jsem změnil věci, na kterých lpěl,
že kvůli maličkostem nebudu pěnit.

Pod tou maskou z kamene,
jemnou duši střeží,
a má maska z plamene,
s duší co jen věří.

Jako pravá dáma umíš odměnit,
odměníš úsměvem či pohledem,
ale i v ďábla se proměnit,
a cit držet stále pod ledem.

Asi jsem hluboko ránu zasadil,
asi jsem měl lásku na dosach,
nebyl nikdo, kdo by mi prozradil,
míru škod a jejich rozsach.

Vše halí mlha hustá,
vidím jen výbuchu záblesk,
nevěřím v to, co vyřknou její ústa,
když zahlédnu v očích lesk.

Nevím, jak jsem zranil,
svědomí mi to bičuje,
tolik slz už uronil,
ale stále mě to skličuje.

Omluvu jsem vyřkl,
vinu sobě přiřkl,
víš, že rád tě mám,
tak prosím odpusť mě anebo nám.
Publikoval(a): Retor, 10.1.2013
Přečteno (260x)
Tipy (9) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: MonikaZ, Adyy, Huhlinka, Psavec, Romana Saladerová, Tera.kuckuc

Spodek

Stránka generována 22.11.2024 22:03
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti