Norsko
Norsko
Anotace: vzpomínka na Norsko
Spatřila jsem temena hor a pohoří ,to věže hor
na mne hovoří
projdi se po nás maličko a zahoří ti srdíčko
Zastav se u ledovce teď a pohleď na ten modrý led
Modrý led jak šmolka je, voda si v něm tunel buduje
Má lišty, propasti a zákoutí , až se ti hlava z toho
zakroutí
Vodopády jako mléko napěněné jsou, oči bolí tou
nádherou
Lesy tak zelené, jak zelená barva jenom může být
a v nich se skví bílý tavolník a žlutý rmen, to
vše s podivem
Jezera a fjordy sevřeny skalami ze všech stran
na tu krásu ráda vzpomínám
Nejdivnější průhledný severní je den a bílé noci
Kdy nechce se jít spát, nevíš zda si máš dále povídat
Kdy nevíš zda je den a nebo ještě den?
Nebo noc již začíná? Jaká že je to hodina?
Odevšeho se dostalo, přesto se zase tam jednou
vypravím a horám se pokloním.
Kdo nemá pochopení pro hory, kámen, jezera a les
neví co krása světa jest.
Publikoval(a):
a1ička, 11.1.2013