Anotace: Nedalo mi to se nepochlubit. Prosím buďte shovívaví je to velký amatér, možná proto si tak rozumíme:-)

Jsi vážka, co nedá se polapit.
Já Tě už ale mám celé roky.
Nesmírně si toho vážím,
že jsi neodešla s jiným.
Tvoje hlavička, i když zmatečná,
umí rozzářit celý den, buď se mnou jen.
Věříš na svojí duši, i když to ústa nepřiznávají,
Však modré oči viděli a nikdy zcela nezapomněli.
Tvoje ruce voní většinou vanilkou.
I když se občas klepou, vládnou barvou žlutou,
mě vždy utiší, když pohladí mě po tváři.

Kolik jsi pro mě vytrpěla.
Nikdy jsi mě neodsoudila.
Já ani za sto let nezapomenu Ti,
že jsi nikdy nestavěla vzdušné zámky.
Co, že si se občas nechala svést někým,
je jasné, že ponorka dělá sví.
Je tolik mužů jež si zaslouží Tvoji lásku.
A Ty přeci víš, že k oltáři půjdeš jen s jedním.
A pak už přijde život stabilní alespoň v množství.

Ano Terezko, vždy tady pro Tebe budu,
ať uděláš tu největší lumpárnu.
Nikdy Tě neopustím, i kdybys sama chtěla,
v posteli musí být místo víc jak pro dva.
Terezko, miláčku už musím jít.
Ačkoliv bych mohla pospsat řádků víc.
Velice se na Tebe směje
Tvá Terezie

(Pro případné zamotání: „Člověk by se měl mít rád“ To je obecně známé ne?:-))

Publikoval(a): Tera.kuckuc, 12.1.2013