Anotace: Od pradávna je tu s námi...

Tam na věži kostelní
zpívá si svoji píseň a to ne poslední
dáma zahalená v dvojbarevném hávu
zpívající nám opět svoji zprávu
zpívanou dvěma ústy, dvěma hlasy
zpívanou na nám věčné časy.

Ta zpráva se všude nese
ve městě, na vesnici, v lese
vniká i do nejstřeženějších míst
a nám se do uší stále musí plíst
doléhá k uším každého
a neušetří člověka žádného.

Dáma obklopena dvěma zářemi
dáma s dvěma tvářemi.

První pokorou a poklonami plnou
druhou zaplněnou zlostí, nenávistí tvrdou
propůjčujíce je všem lidem
co je použijí s ledovým klidem
na oklamání všech, co se jim znelíbili
i když si s nimi nedávno přátelství přislíbili.

Přetvářka je jméno této dámy
té co je tu vždy s námi
když oklamat někoho chceme
tak se žádostí za ní hned jdeme
a ona nám propůjčí své dvě tváře
a my proměněni na chvíli v lháře
skrýváme ostatním své úmysly
a někdy mluvíme i úplné nesmysly
abychom zakryly pravdu bolestivou
Přetvářkou, dámou velmi lstivou.

Publikoval(a): E.D, 15.1.2013