Anotace: ...

Růžovou oblohou
nocí plnou zmrzlých slz
kolem jedné ráno

šla jsem spát

oddávala se snění
snění
co vyhodí k nebesům
mozkové neurony

a kolem jen zářivá tma
co drží (ne)bdělost v rukách

chvíli strach
že ocitnu se v temnotách
vlastních myšlenek
vzpomínek

ale pořád místo trnových korun
na moji iluzi padají kopretiny
po kvítkách

chvíli radost
...

přeradost

jak dlouho si té mrchy užívám

...

opojení pominulo
růžový opar zmizel
a následoval studený
č
e
r
n
ý
*
p
á
d

Publikoval(a): Rezavá plechovka, 4.2.2013