Ledová královna
Ledová královna
Tiše se sklopenou hlavou odešel,
své city do rance vzal,
k jeho milé se ani kousek citu nevešel,
není kam by ho dal.
Na její cestě není druhé stopy,
pěšinku vyšlapala sama,
je jedno, že druhý v blátě se topí,
vždycky to chce nějaké drama.
Její romantický svět,
neohlíží se po ostatních,
postačí pár cizích vět
a všechno zavane sníh.
Nemohla za to holka milá,
za to, že neznala lásku,
párkrát ve vztahu už byla,
ale udělala si jen další vrásku.
Ona nikdy za nic nemohla,
kdo ví proč nemá štěstí…
Že by smůla k tomu pomohla,
nebo jí nemohl nikdo snésti?
Všichni slyšeli jak ledová slova znějí,
jen ona ne,
proto všichni odešli a odcházejí,
všechna ta chuť na ni pomine.
Publikoval(a):
Krokyno, 11.2.2013