Anotace: Ten pocit nejistoty je potvora, nemyslíte? :-)

K cíli


Jak zůstat nohama na zemi
a nebát se po krůčcích jít?
Jak stále věřit lze v naději
a přitom i sám sebou být?

Všichni říkají jen, abych šla,
tak tedy snažím se a jdu,
avšak přede mnou je tma,
zdali světlo cestou najdu?

Nebudu vám lhát,
bojím se nesmírně a velmi,
že třeba zklam(o)u okolní šelmy
a přijde náhlý pád.

Jsem dost mladá, přitom naivní,
mámí mě a volá svět cizí - veliký,
prý bych se měla ubírat rovně,
chyby přiznávat si hrdě a svorně.

Strach a smutek občas se mnou cloumají,
myšlenky mé jak den s nocí se střídají
a já vím, že snad jednou dojdu k cíli,
ale nebude to hned. Prosím, dejte mi chvíli.

Publikoval(a): Kateřina Svobodová, 19.2.2013