Anotace: Několik slov chtěl jsem si odpočinout.

Tam někde uvnitř dřímá,
schoulená v koutě,
jen myšlenky přímá,
snad jednou najdu tě.

V purpuru halená,
bolesti zbavená,
královno mé spásy,
kde schovaná si.

Bezcitnost tvým nepřítelem,
dej mi šanci být mstitelem,
slibuji, že tě slepě nezaprodám,
už jinak s mými dary nakládám.

Každou noc svíčku rozsvicím,
a ego svědomím bičuji,
jsem kamenem truchlícím,
rozumím, cit neurčuji.

Na jemných vlnách piana,
tiše tančíš,
na mé stránky podivna,
stále se mračíš.

Padla jsi v mém bezhlavém boji,
v boji o plitkou slepou lásku,
nechal tě umírat v železné kóji,
a vinil tě za novou vrásku.

Nebyla to láska slepá, co jí zabila,
byla to moje naivita,
byl jsem hluchý, když na poplach troubila,
že prý jen banalita.

Snad jednou,
opustíš svou tvrz skrytou,
Snad jednou,
uvidím tě v srdci vrytou.

Publikoval(a): Retor, 19.2.2013