Člověku...
Člověku...
Jak plachta na lodi
houpe se sem a tam,
jak Martin na koni
rok co rok vrací se zas k nám,
jak smutek delfína
moře hned unáší,
tak právě člověka
spousta pocitů provází
a tlačí ho zase tam, dolů
odkud těžká cesta je vzhůru.
Přeji tak sílu a pevnou vůli člověku,
jehož život neskončí při prvním úplňku,
vymaní se sevření zběsilého úprku
a pocítí lásky plnou každou vteřinku.
Publikoval(a):
Huhlinka, 21.2.2013