Rozbitá sklenice - bez srdce
Rozbitá sklenice - bez srdce
Jak vyprávějí skeptici,
sotva jsem slyšel lásku znít,
v hrudi jen poloprázdnou sklenici,
kterou jsem toužil naplnit.
Na místo naplnění,
sklenici jsem rozbil,
vylila se touha, snění,
už žádný cit tam nezbyl.
Byl jsem dlouho slepý,
proto z toho skla,
nadělal jsem střepy,
aby se mě touha už nedotkla.
Každý den zhasínám,
ať ty střepy tváří se jak hvězdy
a na hvězdy se směji sám
tak jako teď, možná navždy.
Rozbil jsem se,
ne pro Vás, to já to chtěl,
žádná láska, deprese,
už nikdy jsem si nevzpomněl...
Publikoval(a):
Krokyno, 25.2.2013